Nulové domy
Specifickou formou úsporných staveb jsou tzv. nulové domy, jejichž potřeba tepla pro vytápění se blíží nule, přesněji řečeno, dle normy ČSN 73 0540 jsou za nulové domy považovány stavby s potřebou tepla menší než 5 kWh/m2. Toho je dosaženo především přídatnými systémy na zpracování a akumulaci energií.
Stavba nulového domu je velice složitým a zdlouhavým procesem, při kterém dochází k přizpůsobování projektu ke konkrétnímu prostředí. Stavba tohoto typu domu je možná pouze v určitých lokalitách a za použití nejmodernějších technologií. Projekt domu musí být uzpůsoben zeměpisné šířce a je možný pouze za předpokladu správného umístění domu vzhledem ke světovým stranám. Nejdůležitějšími faktory nulové stavby jsou následující: orientace stavby, klimatické podmínky, tvar domu.
Nulové domy – vytápění
Pro vytápění nulového domu není v žádném případě potřebná otopná soustava, jako je tomu u standardních staveb. Nulové domy jsou vytápěny tělesným teplem produkovaným uživateli stavby, teplem vznikajícím provozem elektrických spotřebičů, slunečním zářením atd. Součástí nulové stavby jsou také fotovoltaické panely, které vyrábí elektřinu, resp. solární kolektory, které mohou být využity pro ohřev vody, popřípadě pro přitápění. V létě dochází k vytváření nadbytku energie ze solárního zařízení, která je uchovávána v akumulačních zásobnících a spotřebovávána v zimním období.
Nulové domy – budoucnost stavebnictví?
V současné době jsou nulové domy stavěny především jako experimentální stavby – to je způsobeno zejména vysokými náklady na použité technologie. Díky rozvoji stavebního průmyslu však lze očekávat postupný rozmach těchto staveb.
